Výška a azimut Slunce (12/2010) Tato
aplikace velmi názorně demonstruje změnu
azimutu
a výšky Slunce v průběhu dne s možností měnit i zeměpisnou šířku
pozorovatele od severního pólu k jižnímu. Zobrazeny jsou polohy Slunce
k pevně daným okamžikům místního času 0-24h s meridiánem
uprostřed grafu. U jednotlivých kotoučků Slunce je vynesena výška nad
obzorem s bodem kulminace v poledne, kterou znázorňuje červené polední
Slunce. Výšku nad obzorem pro ostatní polohy lze přibližně určit
z příslušné
almukantaráty podle osy y. Azimut pro celé hodiny je vyznačen na ose x
u časového údaje Zeměpisnou šířku lze buď zadat přímo (ve stupních), nebo lze vložit z předdefinovaných tlačítek polohu pozorovatele na rovníku, obratníku raka, severním polárním kruhu a severním pólu. Pro údaj na jižní polokouli vložte zeměpisnou šířku jako zápornou hodnotu. Zeměpisnou šířku lze i krokovat stisknutím šipky doprava (=+1°) nebo doleva (=-1°). Pokud šipku podržíte lze hezky animovat i polohu Slunce v konkrétním časovém okamžiku v průběhu roku. Podobně lze zadávat i hodnotu konkrétního dne, vložit předdefinované datum jarní/podzimní rovnodennosti či letního/zimního slunovratu případně šipkami doprava/doleva krokovat o zadaný počet dnů vpřed či vzad.
|
Viditelnost planet
v letech 2011-2015 (upraveno 1/2013)
S ohledem na neutěšený stav
počasí v posledních dnech, týdnech a měsících a tudíž nemožnosti věnovat
se plně astronomii jakožto outdoorové aktivitě jsem se začal alternativně
věnovat astronomii "domácí" a to nebeské mechanice.
ALL IN ONE obsahuje všechny grafy viditelnosti planet v roce 2013 na jedné A4,
a pak tatáž sada pro pětiletku 2011-2015 : MERKUR VENUŠE MARS JUPITER SATURN URAN NEPTUN
Umístit legendu do grafů mi připadalo jako nejtěžší úkol, protože by to bylo mnohde na úkol viditelnosti podstatnějších informací, které lze vyčíst z grafu. Takže barvy jednotlivých křivek: modrá = západ/východ Slunce (východ je na pětiletém grafu žlutě), zelená = východ planety, oranžová = kulminace planety, červená = západ planety, tenčí černou křivkou je vyznačen začátek a konec nautického a astronomického soumraku, čárkovaná vlnovka kolem půlnoci je pravá půlnoc (=analogie pravého poledne), která se od střední půlnoci liší kvůli excentricitě dráhy Země. Slunce se díky této odchylce nenachází ve 12h místního času vždy na jihu, ale v průběhu roku jednak osciluje kolem této hodnoty a jednak se mění jeho výška nad obzorem (kvůli sklonu zemské osy) - soubor těchto poloh pak tvoří tzv. analemu. Případnému zájemci můžu samozřejmě vygenerovat graf viditelnosti kterékoliv z planet pro kterýkoliv rok.
|
TimeLaps video s
kompaktem Olympus C-750 UZ![]()
Než jsem začal fotit
zrcadlovkou používal jsem Olympus C-750UZ, což je 4MPx kompakt s ED
objektivem s 10x zoomem 6,3-63mm (ekvivalentní objektivu 38-380mm
pro 35mm fotoaparát) a světelností f/2,8-f/3,7. Absolvoval jsem s ním
několik pokusů o afokální
|
Stavba
dalekohledu z objektivu Epijunktar 110/415![]()
Před nějakým časem mi kolega
věnoval jakýsi neznámý objektiv EPIJUNKTAR o průměru 110mm a ohniskové
vzdálenosti 415mm.
Objektiv na první pohled vypadal, že si zaslouží být součástí nějakého
dalekohledu. A protože jsem nějaké pozorovadlo postrádal (ED80/600
využívám výhradně na focení) pustil jsem se do stavby "dalekohledu".
VyGooglil jsem, že objektivy Epijunktar sloužily (a mnohým nadšencům ještě
slouží) jako projekční objektivy sestav domácího kina. Na jeho optické
vlastnosti jsem ze strany astronomů velkou chválu nevyčetl (spíše naopak),
ale šlo přeci jen o to vyzkoušet to.
Průměr objektivu 110mm ideálně vyhovuje tubusu o průměru 115mm v podobě
oranžové odpadní roury z novoduru, která je k zakoupení v každém
hobymarketu, navíc se dobře opracovává a v
ohniskové délce 415mm je její ohyb či jiná deformace zanedbatelná.
|
Při plánování pozorování (a zejména focení) jsem marně hledal nějaký nástroj (nejlépe diagram, graf či schéma) který by přehledně zobrazoval východ/západ Měsíce a Slunce (včetně astro-soumraku) a pomohl mi snadněji plánovat některé výpravy za tmou i s ohledem na polohu (fázi) Měsíce. Astrofotografové totiž za svitu Měsíce toho moc nenafotí (pominu-li specialisty experimentující s H-alfa filtry) a tak nastal čas se zase chvíli věnovat nebeské mechanice. Ani Hvězdářská ročenka totiž neobsahuje schématické znázornění polohy Měsíce a docela se mi stýská po těch kartónových kartičkách s diagramy viditelnosti planet a s východy/západy Měsíce, které byly dříve (zdarma) na každé hvězdárně. Tak se stalo, že jsem našel skripta ASTRONOMICKÉ ALGORITMY PRO KALKULÁTORY vydané r. 1984 (autor Zdeněk Pokorný) a po několika večerech (kdy stejně svítil Měsíc) jsem vytvořil následující dílo. Pracovně tomu říkám "Darkness Planner" Zde je výřez z uvedeného "výtvoru":
Polohy Měsíce (východ = žlutý kotouček, západ = modrý kotouček) jsou
vyznačeny ve SEČ (UT + 1h). Navíc je v diagramu vyznačen začátek i konec
platnosti letního času SELČ - modrá šmouha v březnu a říjnu). Tlustá čára
uprostřed je půlnoc 0hSEČ. Východ a západ Slunce stejně jako konec a
začátek astronomického soumraku (tedy Slunce 18° pod horizontem) jsou
počítány pro rovnoběžku = 50° severní šířky. Pro zájemce
Schémata jsem pro přehlednost rozdělil na dvě poloviny roku (formát *.pdf) pro Adobe Reader (verze 5): Darkness Planner I-VI/2013, Darkness Planner VII-XII/2013 Pro zajímavost jsem vyrobil i diagram pro polohu pozorovatele na rovníku (tam s plánováním astrofotografování moc potíže nemají) a na 65stupni severní šířky (pro severnější oblasti je vytvoření grafu trochu složitější, protože tam někdy Měsíc a mnohdy ani Slunce nezapadá/nevychází)
|
Canon Release.mdb (zip 35kB) (11/2008)
Tuto jednoduchou aplikaci jsem vytvořil v MS Accesu pro ovládání intervalové expozice zrcadlovky Canon EOS350D. V režimu BULB pro dlouhé expozice, které se v astrofotografii využívají asi nejvíce, je nutné nějakým způsobem odměřit expoziční čas. Nejdelší nastavitelný expoziční čas v manuálním režimu fotoaparátu je totiž 30 sekund. Při delších expozicích lze tedy postupovat tak, že se expozice manuálně spustí např. dálkovou spouští (např. Canon RS-60E3), expoziční čas se odměří na stopkách a poté se stejným způsobem manuálně vypne. Podle hesla „práci strojům“ lze ale začátek a konec expozice ovládat z PC (notebooku). Pro tento účel je ale nutné vyrobit propojovací kabel mezi PC (COM port) a fotoaparátem (2,5“ stereo jack). Do sériového konektoru (COM) je ale vhodné doplnit optočlen, který elektricky oddělí spínaný obvod PC od samotného fotoaparátu, aby nedošlo k jeho poškození. Kompletní návod na výrobu včetně popisu elektrosoučástek je zde. Ovládání fotoaparátu jsem úspěšně testoval i přes USB rozhraní, kdy je ovšem potřeba použít redukci z USB na COM a pomocí softwaru (dodávaného s redukcí) vytvořit virtuální komunikační port (např. COM5) a na ten se odkazovat přímo v programu. Při použití programu je nutno na objektivu vypnout AF režim (ten je ale v noci stejně k ničemu). Pokud se při focení používá i předsklopení zrcátka (MirrorLockup), je nutné tuto skutečnost zaškrtnout i v aplikaci, aby foťák dostal o jeden impulz navíc (tj. jeden impulz pro předsklopení zrcátka, následuje prodleva pro stabilizaci asi 1s, pak druhý impulz pro začátek samotné expozice). Funguje spolehlivě, ale není nad autonomní řešení nevyžadující notebook.
Pro některé astronomické výpočty je nutné převádět občanské datum do data Juliánské periody a zpět. Kdo se někdy zabýval výpočty astronomických efemerid těles sluneční soustavy, pro toho to asi nebude žádné překvapení. Většina podobných programů na internetu má tuto kalkulačku integrovanou přímo v algoritmech webové aplikace, ale třeba se to může někomu hodit i v Excelu.
Montáž EQ3-2 není standardně
vybavena polárním hledáčkem. Při prvních astrofotografických pokusech se
širokoúhlou fotografií při krátkých ohniskových vzdálenostech objektivu
jsem se bez polárního hledáčku snad i obešel. Ustavení montáže nemusí být
v takovém případě nijak závratně přesné, i když jsem se o to v rámci
Redukce pro připevnění fotoaparátu
Z doby mých prvních
astrofotografických pokusů prováděných s LIDLskopem pochází tento
fotokroužek. První snahou po zakoupení digitální zrcadlovky bylo zajistit
její upevnění k dalekohledu. Celková cena prodávané Parfokalizovaný okulár a Bahtinovova maska
|